Přeskočit na hlavní obsah

Půl litr červeného a pořád nespí...

Svátky vánoční jsou za námi a já jsem se konečně dostal k tomu, že zase něco sepíši. Prcek leží vedle mě a vydává zvuky jaké vycházejí z pavilonu opic, včera to byl kurník a v noci to pro změnu bývá pavilon šelem. Člověk se až diví, že ho to samotného neobudí.

Se Štědrým dnem jsme se tento rok popasovali trošku jinak. Kapra jsme namísto každoročního ručního zpracování nechali na stánku téměř vyfiletovat. Stromek jsem do stojanu umístil během tří minut a podle toho to vypadá. Ozdobený byl za dalších 8 minut a kvalita zdobení je nejlépe patrná při pohledu z pohovky. První vánoční fotku jsme vyfotili s řvoucím miminkem ne úplně oblečení, protože jsme ho koupali a měli jsme v obýváku asi 26 stupňů. Další fotku už jsme nevyfotili, snad pomůže photoshop.


Marťa si dala na večeři kapra s rýží, která zbyla z předešlého dne. Já jsem se kapra přejedl, protože jsem si kvůli noci raději dělal zásoby. Místo prohlížení dárků jsme si všichni tři zdřímli. Z půlnoční mše mě Marťa odvolala, abych šel hušat, že už na to nemá nervy a tak jsem si v noci zahušal v rozmezí 0-3h a 5-7h. Poté jsem vytekl a předal jsem toho křiklouna mamině, aby ihned po nakojení usnul. Tomu se říká vděk.

Další večer, trošku ztrácím pojem o čase, ale myslím, že to byl hned následující večer jsem opět uspával Vítka. Spal do 22h. Potom byl nakrmen a následující dvě hodiny se na mě díval z náručí. Nebrečel, jen se koukal. Já jsem z toho koukání mezitím vypil půl litr červeného, abych přepil tenisový loket, dýchal jsem na prcka, dej mi sociálko věčný pokoj, ale on se pořád koukal. Aby toho nebylo moc, po dalším kojení mamince zase usnul. Buď mám inspirativní gézicht nebo si ze mě to malé trdlo dělá šprťouchlata. Protože potom spal skoro až do rána, určili jsme, že měla noční službu Marťa. Dneska mám tedy službu já a vsadím se, že si na mě to malé stvoření vymyslí zase nějakou další vylomeninu. Bohužel už nemám půl litr červeného :).

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jarní problémy otce s kočárkem

Měsíc se s měsícem sešel a i když jsem měl podněty pro to, napsat dřívější příspěvek, zdržel jsem se toho podle poučky "Nabídni prst a sežerou ti ruku". Článek rozdělím do několika sekcí, aby v tom byl systém. Ten já mám rád, ten já mám nejradši (systém). Nehody při uspávání Vítek je nezmar a jako takový ještě v životě nikdy neusnul sám. Nevím, kde je chyba, ale předpokládám, že v tom, že je po tatínkovi, který je schopný v sobotu ráno v pět hodin vstát a psát blog, takže je to nezmar a ještě k tomu nespavec. Při pomyšlení na spaní je dítě nervózní, nejapné, nejedlé, nemastné a hlavně, a to tedy především, uřvané. Nezřídka se stává to, že ho člověk houpe v rukou třičtvrtě hodiny (s brekem), aby ho poté odměnil dvaceti minutami vydatného spánku, po kterých se obudí a protože se cítí obelstěn, tak začne řvát znovu. Z důvodu náročnosti uspávacích činností je nezbytné mít proces zmáknut na jedničku a nedělat chyby. Z vlastní zkušenosti vím, že na člověka v tomto ohledu č...
1 komentář
Další informace

V bytě prázdno, v duši taky...po bazénu díra

Tak se mi teď stala taková tesknivá situace. Marťa se rozhodla vychovat ze syna vesničana a na delší dobu, tedy přes noc, zůstat u rodičů tzv. na "dvoře". Kluk se prý nadechne čerstvého vzduchu,  bude se uklidňovat kvokáním slépek, kočárek s ním bude vražen pod strom a když ho to přestane bavit, bude vražen pod jiný...kočárek. Ke stěhování došlo v pátek ráno a tedy za mé nepřítomnosti. Rozhodl jsem se, že odpoledne po práci nakoupím něco na oheň, sednu na autobus a pěkně po staru pojedu na "dvůr". Poté co jsem se objevil u rodiny nastalo všeobecné chlubení o tom, jak Vítek celý den pěkně pochrupkává v kočárku a že vydrží i dvě hodiny v kuse, čehož je v novojičínském parku nemožno dosáhnout. Věděl jsem, že to nebude jenom tak, ale o tom později. Nu což, večer jsme udělali nějaké ty špekáčky, žampiony a cuketu a protože se blížil čas spánku, bylo nutné rozhodnout, jak to bude dál. Protože ctím zásadu, že když už se mám vyspat špatně, tak aspoň doma, dohodli jsm...
Okomentovat
Další informace

Co se událo, aneb psaní příspěvku ve 4:00

Vzhledem k nedostatku inspirace v posledních dnech (chápejte, už jsme si stihli zvyknout) mi ji Vítek dodává alespoň tím, že ho hlídám dneska v noci v obýváku, aby si mamka odpočinula. Tím, že ho hlídám sám, tak mě ani nenapadne, abych si lehnul na gauč a spal, protože jak jsme se již několikrát přesvědčili, můj vyladěný sluch si na noční řev dávno zvyknul a kdyby mi tady kluk ječel hodinu hlady a museli mě budit sousedé zvonkem, to by byla pěkná ostuda. To se raději prospím přes den...přece jen, když příjdou sousedé z okolních bytů ve dne, je to lepší než ve čtyři hodiny ráno. Od posledního příspěvku se událo několik věcí, které zde mohu zmínit. První z nich je... Cumel, cumlík, dudlík Náš kluk s ním není úplný kamarád. Někdy si ho na chvíli vezme, žužle ho, že mám pocit, že chce gumovou část sníst a zbytek vyplivnout. Někdy háže hlavou při podávání cumlíku tak, že se divím, že nedostane housera. Jindy s ním naopak usne, jak já říkám, na doutník... Občas to vzdá a prostě ...
Okomentovat
Další informace