Jak jsem se stal tátou aneb co mi zatajili

Když jsem dopsal poslední příspěvek nemyslel jsem si, že se převalí další měsíc a já se k dalšímu psaní dostanu až teď. Klasický den, pokud nejsem v Brně, vypadá tak, že ráno vstanu po páté, nachystám snídani sobě a množství svačin Marti. Nutno podotknouti, že počet svačin Marti se nepřímo úměrně podepisuje na množství jídla, které se dostane kě mě. Kolem šesté jdu do kanceláře. Když přijdou Brňáci do práce, mám půl šichty za sebou a to proč? Abych mohl za klukem brzo domů. Vítek nám totiž za poslední měsíc trošku přibral a už má asi 6.5kg, čímž jsem se stal privilegovaným jeho nosičem, proto jakmile doma otevřu dveře, beru kluka a jdeme si po tisicístodvacátéšesté prohlížet obývák a kuchyň, to ho baví. Jakmile ho to bavit přestane, začne se projevovat řvaním. Toto řvaní je možné zastavit zapojením štěrkátek a dalších blbůstek, o které pomalu začínáme zakopávat. Pokud příjdu domů kolem čtvrté hodiny, znamená to pro mě jedno až tři kojení před spaním, podle chuti a nálady V